Linorytová dílna s Magdalenou Rutovou v Třinci
Vystudovala SUPŠ v Praze v oboru grafika. Studuje v ateliéru ilustrace a grafiky na UMPRUM. Absolvovala stáž v ateliéru sochařství, v Centru audiovizuálních studí na FAMU a na akademii výtvarných umění v Athénách.
Kromě svých autorských knížek Instinkt, Podzem toky hory mraky a Co na to vzduch, ilustrovala knihu Cesta je pes a přispěla do sbírky amazonských příběhů Ukradený déšť. Vystavuje a tvoří v rámci kolektivu Knedlík, který vznikl na půdě UMPRUM a zaměřuje se na inkluzivitu, péči a citlivost uvnitř i mimo instituce. V tvorbě ráda ztvárňuje nejen lidský svět.
Ráda chodí na procházky, vede výtvarné dílny, pracuje v divadle a zpívá ve sboru.
Baokniha 25,
soutěž kterou nakladatelství Baobab uspořádalo jako oslavu čtvrtstoletí své existence, už zná svého absolutního vítěze.
Je jím kniha konceptuálního umělce Dezidera Tótha:
Neryba.
Kniha vyjde v Baobabu v překladu Petra Borkovce na podzim roku 2026.
Studovala malbu a ilustraci na FDULS a poté i na UMPRUM v Ateliéru ilustrace a grafiky. Absolvovala stáže na Universidade do Porto v Portugalsku, na umělecké škole Konstfack ve Stockholmu a krátkodobou stáž v Paříži pod vedením Gérarda Lo Monaco. Navrhla podobu českého stánku na Bologna Book Fair v roce 2025. Nejraději ale sedí za svým pracovním stolem na Zbraslavi a zaplňuje skicáky, jeden po druhém, skoro neviditelnými kresbičkami. Případně chodí po lesích a sadech, čte si nebo tráví čas s dětmi na kurzech výtvarky.
Věnuje se překládání a popularizaci textů autorů jak z pobaltských států, tak z regionu jihovýchodní Evropy. Překládá z estonštiny, litevštiny a lotyštiny. Překládá rovněž do srbštiny. Byla kurátorkou literární výstavy Česko-baltské století-Literatura vystavované v roce 2022 v Národní knihovně ČR. Je součástí týmu lingvistů sdružených v Livonském institutu při Lotyšské univerzitě, kde se věnuje revitalizaci ugrofinské livonštiny
Děda s Edou se musí vypravit do města: Eda totiž přišel o svůj oblíbený kabátek. Pořídit nový, pěkný a teplý, ale není vůbec jednoduché. Kam se vydat? Do obřího moderního shopu? Do obchůdku s roztomilým dětským zbožím a neodbytnou prodavačkou, nebo snad ke krejčímu Maxovi? Všichni to známe: oblečení je na světě až příliš, ale často není žádné to pravé. A bloudění po obchodech, to není nic pro nás ani pro králíky.
Děda s Edou se musí vypravit do města: Eda totiž přišel o svůj oblíbený kabátek. Pořídit nový, pěkný a teplý, ale není vůbec jednoduché. Kam se vydat? Do obřího moderního shopu? Do obchůdku s roztomilým dětským zbožím a neodbytnou prodavačkou, nebo snad ke krejčímu Maxovi? Všichni to známe: oblečení je na světě až příliš, ale často není žádné to pravé. A bloudění po obchodech, to není nic pro nás ani pro králíky.
Pennacův příběh je palčivě aktuální: Co s lidským světem, plným sobectví, nezájmu a krutosti? Dokážou lidé žít v míru s přírodou, se zvířaty i se sebou navzájem? Pennacova odpověď je jasná: pokud si zachováme laskavost, věrnost, dětskou schopnost snít a ochotu naslouchat, dokážeme se změnit – a tedy i svět.
První dětská knížka Johanky Porazilové je lehoučká a něžná jako žvýkačková bublina. S pomocí pravítka, šablon a jemného akvarelu autorka stvořila svět plný roztomilých bytostí, které nemají daleko k mumínkům a rozhodně se s ničím nepářou. S lehkostí a humorem nabízí nejmenším čtenářům hravý příběh o tom, že někdy se vyplatí si věci promyslet a že mít kamarády je to nejlepší přání na světě. Vyzývá k vlastní práci s obkreslováním šablon a dokreslováním vzniklých tvarů. Pro nejmenší kniha otevírá dveře k přemýšlení o důsledcích a o síle přátelství.
Co je to vlastně vzduch? To nic, které nevidíme, neslyšíme a necítíme, a přitom bychom bez něj nemohli existovat. Můžeme nějak dokázat, že vůbec je? Co s námi vlastně dělá a jak na nás působí? Je stále stejný? Jak ho polapit a prozkoumat?
Co bude, až umřeme? Tuhle otázku si jednou položí každý. Dědeček hrdiny našeho příběhu umřel a nechal po sobě deník. Je v něm popsáno, jak si představuje svět, do kterého se dostane po smrti... Je nějaký ráj? A jak vypadá peklo? Bude se tam o něj někdo starat? Potká nějakého boha? A co by měli udělat jeho příbuzní, až umře? A protože je hrdina Šinsukeho knih, stejně jako jeho děda, neobvykle zvědavý, deník v něm vyvolá spoustu otázek. Možná že když o nich bude důkladně přemýšlet, nebude mu tak smutno...
V kuchyni na stole leží krásné jablko. Je to opravdu jablko? ptá se malý kluk, když přijde domů. Nemohlo by to být něco jiného? Proč by jablko nemohlo být dům (ale čí?) nebo přerostlá třešeň bez stopky?