Malíř, ilustrátor, autor slavné série knížek To je… Paříž, Řím, New York apod. Jeho knihy okouzlují dospělé a děti už víc než padesát let. 
Miroslav Šašek, původním povoláním architekt, v roce 1947 odešel z Československa studovat do Paříže, odkud se už domů nikdy nevrátil. Později několik let působil jako redaktor Svobodné Evropy v Mnichově. Na sklonku padesátých let nabídl londýnskému nakladatelství Allen první knížku z řady slavných ilustrovaných průvodců pro děti This is… To je Paříž. Jak se nechal slyšet, kreslil „Paříž jednou docela jinak… Paříž takovou, jaká skutečně je. Jakou jsem ji viděl, když jsem tam poprvé přijel, a jak ji vidím i teď…“. Podle svědectví jeho redaktora se na knize nemusela měnit ani čárka a putovala rovnou do tiskárny. This is Paris s jeho ilustracemi i textem vyšla v Londýně roku 1959, brzy poté i v nakladatelství McMillan v New Yorku. Po Paříži následovaly další metropole a státy. Šaškovy knihy byly s úspěchem překládány: vycházely v desetitisícových nákladech ve Francii, Itálii, Německu, Španělsku, Jižní Americe, Japonsku i ve Skandinávii a přinesly svému autorovi řadu ocenění. Od roku 2003 vycházejí jejich reedice a Šaškovy knihy dnes zažívají celosvětový návrat.
Šaškovy knihy jsou nejen výbornými průvodci, ale představují města taková, jaká jsou: okouzlující i obyčejná, plná slavných památek i drobných momentek všedního dne. Autor nezapomíná ani na děti, hry a atrakce, domácí mazlíčky, typické profese, oslovení… Své knihy tvořil uprostřed míst, o kterých psal: „Musíš se s těmi lidmi sžít, musíš je trochu poznat a oni musí poznat tebe… Pak to začneš vidět jejich vočima, pak už to nejsou jen domy a pamětihodnosti, ale život, takovej obyčejnej život, a ten ty města dělá.“
Svou velkorysou sérií knih o městech a zemích provedl Miroslav Šašek už několik generací dětí i rodičů na celém světě. Teď se po letech vrací do Čech.
 

Timothée de Fombelle (*1973 Paříž) je francouzský spisovatel. Pochází z rodiny architekta, je druhým z pěti dětí, část dětství prožil s rodinou v Africe. Jeho manželkou je herečka Laetitia de Fombelle, mají jednu dceru. Získal titul CAPES de lettres a pracoval jako učitel literatury. Od sedmnácti let psal a režíroval divadelní hry. Jeho první knihou je dvojdílný Tobiáš Lolness, fantasy vyprávění o chlapci vysokém půldruhého milimetru a žijícím na stromě, určené větším dětem. Kniha byla přeložena do dvaadvaceti jazyků. V roce 2007 získal Tobiáš Lolness Andersenovu cenu a Velkou cenu mladých čtenářů. V roce 2017 vydal Timothée de Fombelle svoji první knihu pro dospělé, autobiograficky laděný Neverland.

Riad Sattouf (arabsky: رياض سطوف; ) je francouzský karikaturista, komiksový umělec a režisér francouzsko-syrského původu. Sattouf se proslavil svou historickou trilogií L'Arabe du futur (Jednou budeš Arab) a filmem Les Beaux Gosses. Od roku 2004 do poloviny roku 2014 pracoval pro satirický francouzský týdeník Charlie Hebdo.

Pocházel z nakladatelské rodiny, oženil se s klavíristkou Cecilií Sabouraud, se kterou měl tři děti. Právě jeho žena vyprávěla dětem před spaním dobrodružné příběhy o malém slonovi pronásledovaném lovci... Brunhoff začal její vyprávění  kreslit, a tak vznikla série příběhů o králi slonů Babarovi, který svého autora proslavil po celém světě. Slona Babara dnes můžeme vnímat jako symbol civilizované, kultivované Evropy třicátých let: je to osvícený demokratický vladař, skvělý otec, přítel a „slon činu“. Po předčasné Brunhoffově smrti pokračoval ve vyprávění o Babarových dobrodružstvích jeho syn Laurent, který některé z původních otcových knih koloroval. Laurent od roku 1985 žije a pracuje ve Spojených státech.

Spisovatel a básník švýcarského původu Blaise Cendrars byl mimo jiné velký cestovatel a dobrodruh. V sedmnácti letech se vydal do Moskvy, živil se jako performer, námořník, včelař nebo reportér, za první světové války vstoupil do cizinecké legie, byl zraněn a přišel o ruku. To vše se odráží v jeho próze. Česky vyšly jeho knihy Člověk zasažený bleskem, Panama aneb Dobrodružství mých sedmi strýců, Svět dobrodružství, Uříznutá ruka, Zlato: Podivuhodný příběh generála Johanna Augusta Sutera. Jeho poezie (česky výbor V srdci světa) je prodchnuta nesmírnou zvídavostí a neustálým hledáním nových technik. Malé černošské pohádky vydal poprvé v roce 1929. Neopakovatelným způsobem v nich vypráví legendy a příběhy nejstaršího kontinentu. Můžeme v nich slyšet rytmus afrických písní, houpavý krok žen, kradmý krok zvěře, zpěv myší, vítr prohánějící se nad vyprahlou zemí a také kroky lstivých i hloupých lidí a v neposlední řadě smích dětí. Dětí, které tyto příběhy poslouchaly a stále poslouchají.