H. Lenoir se narodila v roce 1984. Poustevničí uprostřed Sologne ve Francii, kousek od svého rodného kraje. Vystudovala zemědělské inženýrství a kartografii, střídá práci v oblasti životního prostředí, psaní a lehce výstřední povolání, jako třeba průvodkyně a moderátorka v jaderné elektrárně. Také se živí jako překladatelka a spisovatelka na volné noze. Už od svých prvních románů (všechny vyšly v nakladatelství Sarbacane) se zapsala jako královna humoristické epiky. Za knihu Felikracie (2021) získala 15 literárních ocenění včetně ceny Utopiales, udělované na stejnojmenném mezinárodním festivalu science-fiction v Nantes. Když má volno, vyráží se stanem a batohem na dlouhé túry po nádherných odlehlých a opuštěných místech.

Vystudovala francouzštinu a historii na Filozofické fakultě UK. Překládá prózu, poezii, esejistiku i knihy pro děti. Je také autorkou povídkové sbírky Spoušť (2015), za kterou získala Cenu Jiřího Ortena. Vedle tlumočnické a překladatelské práce je činná jako redaktorka pro časopisy i nakladatelství, píše literární recenze (A2, Host, iLiteratura) a od roku 2017 pracuje v Českém literárním centru jako koordinátorka mezinárodní spolupráce se zaměřením na frankofonní země.

Vystudovala ilustraci na UMPRUM v Praze, kde absolvovala také doktorské studium, jehož výsledkem je obrazová publikace pro děti Kniha vnímání. Kreslí a píše vlastní knihy nebo dělá autorské komiksy pro děti a dospělé. Spolupracuje s portugalským nakladatelstvím Planeta Tangerina, francouzským Édicions MeMo, italským Sigaretten Edizioni nebo českým nakladatelstvím LUX. Kromě toho maluje akvarely, tetuje a zkouší pracovat s airbrushem. Nevydrží dlouho u jedné techniky. Ráda tiskne na risografu. 

Luīze Pastore (1986) je lotyšská spisovatelka, autorka patnácti knih pro děti a mládež. Její příběhy jsou plné barevné fantazie a zároveň se vyhýbají stereotypům a zkratkám. Je držitelkou všech nejvýznamnějších lotyšských literárních ocenění, její díla se pravidelně dostávají do mezinárodního katalogu The White Ravens a kniha Děti lovce diamantů získala cenu Bologna Ragazzi Award v kategorii „New Horizons“, která se uděluje zvláště inovativním knihám. Více než 10 let vede literární workshopy pro děti v lotyšských knihovnách, školách i v zahraničí.

Luīze Pastore se inspirovala životem slavného lotyšského cestovatele a dobrodruha Aleksandrse Laimeho (1911–1994) a napsala dobrodružný příběh o schopnosti člověka žít v džungli, o tom, jak ničivá může být chamtivost, a o víře v nemožné. Laime žil třicet let jako poustevník ve venezuelské džungli na úpatí Ďáblovy hory, účastnil se vědeckých expedic a jako první na světě se dostal k Angelovu vodopádu pěšky. Později se vydal pátrat po zlaté řece do srdce džungle a podle svědectví jeho přátel ji skutečně našel, ale nikdy její polohu neprozradil.

Luīze Pastore píše: „Mým záměrem bylo vyhnout se obvyklým popisům exotické džungle s pestrobarevnými papoušky. Chtěla jsem, aby všechno bylo hmatatelné, déšť i bláto.“ Ilustrátorka Evija Pintāne se toho nadšeně chopila a vytvořila fascinující tajemný svět, který probouzí představivost, a to bez jediného papouška. Kniha Děti lovce diamantů inspirovala animační studio Atom Art k natočení celovečerního animovaného filmu, který je momentálně ve výrobě.

Evija Pintāne se věnuje scénografii, grafice a ilustraci. Její tvorba je plná svobody, která je pevně spjatá s pečlivě promyšleným a dobře strukturovaným základem. Je vášnivou cestovatelkou a kreslířkou skic z cest. Některé z kreseb zachycujících scény z jejích výprav lze najít v knize Děti lovce diamantů vedle detailních, realistických ilustrací různých artefaktů a přírodních objektů a působivých obrazů krajiny.