Marka Míková

Marka Míková

České Budějovice, 1959
Spisovatel

Všestranná umělkyně, která si rozumí s punkovou kapelou i loutkovým divadlem, divadelní režií i improvizovanými dětskými představeními v nemocnicích. Po maturitě na gymnáziu v Praze v roce 1979 pracovala jako nápovědka a poté elévka Divadla Vítězného února (dnes Klicperova divadla) v Hradci Králové. V roce 1981 nastoupila jako pomocná síla v pražské nemocnici Na Františku. Roku 1983 absolvovala v Praze Lidovou konzervatoř (divadlo u Ivana Vyskočila) a pokračovala studiem režie a dramaturgie na katedře loutkářství Divadelní fakulty AMU (absolvovala autorskou inscenací Matky). V letech 1987–1996 pracovala jako režisérka v pražském loutkovém divadle Minor (Karkulín ze střechy, Paví král, Létající ryba, Bajaja, Dlouhý, Široký a Bystrozraký). V Branickém divadle později vznikla autorská inscenace Podzem a v dalším pražském divadle Rubín inscenovala hru podle románu J. Bunyana Poutníkova cesta (1999). V letech 1999–2001 působila také v Rádiu Limonádový Joe jako moderatizátorka a pracovala v programovém časopise 14. Učí na Vyšší odborné škole herecké, věnuje se loutkoherectví a pracuje jako režisérka dabingu. Je jednou z organizátorek a hereček projektu Loutky v nemocnicích. Hrála v několika televizních filmech, např. Robinsonka (1974) či Jak se budí princezny (1977). V letech 1980–2000 hrála na klávesy a baskytaru ve skupinách Plyn, Dybbuk a Zuby nehty, s nimiž natočila celkem pět alb. Je spoluautorkou knih textů Texty Plyn, Dybbuk, Zuby nehty a Poletíme. Zastoupena je v knize rozhovorů Otočila jsem hlavu tím směrem. Její literární texty a poezie byly publikovány ve Tvaru. Za baobabí Knihufoss byla v roce 2007 nominována na cenu Magnesia Litera.