Krištof Kintera

Krištof Kintera

Praha, 1973
Ilustrátor

Krištof Kintera je synem Libuše Kinterové (roz. Pekárkové) a grafika Vladimíra Kintery. Jeho mladší sestra Markéta Kinterová je vizuální umělkyně, fotografka a tvůrkyně autorských knih. V letech 1992–1999 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Jiřího Lindovského, Aleše Veselého, Michaela Bielického a Milana Knížáka, postgraduálně pak ještě v letech 2003–2004 na Rijksakademie van beeldende kunsten v Amsterdamu. Samostatně vystavuje od poloviny devadesátých let. Celkem třikrát byl nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého. V minulosti byl zastupován Galerií Jiří Švestka. V devadesátých letech byl členem a vůdčí osobností divadelně-performativní skupiny Jednotka. V roce 1999 patřil k zakladatelům Univerzálního prostoru NoD (dnes Experimentální prostor NoD) v patře nad hudebním klubem ROXY a stal se prvním kurátorem tamní galerie. Pravidelně spolupracuje na výtvarném pojetí a výstavách divadelního festivalu 4+4 dny v pohybu v Praze. V roce 2006 vytvořil vizuální koncept pro osmý ročník festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Podílel se také na kontroverzní sochařské instalaci Entropa vytvořené v roce 2009 sochařem Davidem Černým pro atrium budovy Justus Lipsius v Bruselu rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie. Spolu s životní partnerkou Denisou Václavovou, kulturní organizátorkou a dramaturgyní festivalu 4+4 dny v pohybu, stáli v letech 2012–2017 za programem uměleckých instalací Galerie ProLuka na nezastavěném prostranství v pražských Vršovicích. Mezi lety 2009 a 2011 byl vedoucím pedagogem ateliéru sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 2007 byl kurátorem kolektivní výstavy Hrubý domácí produkt ve výstavním prostoru Galerie hlavního města Prahy v Městské knihovně v Praze. Tamtéž měl v roce 2012 i jednu ze svých dosavadních největších samostatných výstav Výsledky analýzy. Druhá jeho zásadní česká výstava Nervous Trees se uskutečnila o pět let později v pražské Galerii Rudolfinum. Právě v desátých letech dostal příležitost také k uspořádání samostatných výstav ve významných zahraničních institucích, jako Museum Tinguely v Basileji (2014), Kunstal Rotterdam (2015) či Kunstalle Bratislava (2016). Krištof Kintera žije v Praze.