ilustrace

Patrick Chamoiseau

* 1953

Narodil se v martinickém hlavním městě Fort-de-France, kde také až na období několikaletého studia v Paříži (humanitní vědy a sociologie) celý život prožil. Už v době, kdy vyšla jeho prvotina Kronika sedmeré bídy(1986), a pak i po celý život, pracoval jako vychovatel mladých mužů propuštěných z vězení. Za jeho třetí román Texacomu v roce 1992 byla udělena nejprestižnější francouzská literární cena (prix Goncourt).

Každá z nových knih Patricka Chamoiseaua (Devatero vědomí ptáka Malfiniho,2009; Crusoova stopa, 2012) přesvědčuje čtenáře, že minulost není nikdy tak monotematická, jak se na první pohled může zdát, a často nabízí otázky, které v oživených archetypálních obrazech minulosti (vypravěč, kterému došel dech, nebo starý otrok, který touží po znovuzrození, či černošský Robinson atd.) mohou evokovat znovu něco nového a aktuálního. 

Chamoiseau se zřetelně liší od svých antilských souputníků (Edouard Glissant, Raphaël Confiant, Maryse Condé, Kettly Mars) silou své básnické obrazotvornosti, živým autentickým vyprávěním, neotřelým jazykem a především postojem k životu, v němž je možno vidět a prožít obě stránky černobílého protikladu současně. Tento pohled na svět stojí na předpokladu, že člověk je dobrý (někteří si pouze myslí, že jsou o něco lepší) a lidská povaha je mnohostranná. Autorův optimismus se vyhýbá zjednodušeným závěrům a je jednoznačně nesmiřitelný pouze k nelidskosti.

knihy