Jean-Claude Mourlevat (1952) strávil dětství na venkovském statku v Auvergne, školní léta od deseti do osmnácti let prožil v internátu na lyceu Blaise Pascala v Ambertu, což ho velmi poznamenalo. Po vysokoškolských studiích pracoval několik let jako profesor němčiny. Ještě jako pedagog se na škole začal věnovat divadlu, psal a hrál klaunské skeče pro děti, režíroval Brechta, Cocteaua, Shakespeara.
Od roku 1997, kdy napsal první román, mu vyšla řada knih pro děti, z nichž nejznámější a nejvíc oceňované kritikou jsou L’Enfant Océan (1999), Le Combat d’hiver (2006, česky Zimní bitva, Baobab 2008) a La rivière à l’envers (2000, 2001, česky Řeka, která teče pozpátku, Baobab 2016). Tvrdá léta strávená v internátu se projevují v jeho tvorbě jako touha po svobodě, po útěku, po překonávání těžkých chvil a beznaděje. Zlomovým dílem pro něj byl román L’Enfant Océan (1999), v němž poprvé rozvinul všechna svá témata a který se setkal s mimořádným ohlasem.
O svém údělu spisovatele mimo jiné napsal: „Jsme uhněteni ze svého dětství, z toho, co jsme, z toho, co si myslíme, že budeme. Neustále mezi všemi těmi rovinami oscilujeme. Slova, literatura a umění umožňují to všechno propojit. Taky nám dovolují odpoutat se od brutality světa, od jeho barbarství…“
Daniel Pennac, vlastním jménem Daniel Pennacchioni, se narodil 1. prosince 1944 v marocké Casablance jako čtvrtý a také poslední syn v rodině. Jeho otec byl voják, a tak se za ním celá rodina stěhovala tam, kam ho právě odveleli: po Africe, Asii i Evropě (ve Francii žili jeden čas v Přímořských Alpách). Když Daniel Pennac vzpomíná na otce, vybavuje se mu čtení: „Potěšení ze čtení se mi spojuje s kouřovou stěnou, kterou kolem sebe otec udělal, když četl. Nechtěl po nás nic jiného, než abychom přišli, sedli si kolem něj a četli... což jsme také dělali.“
Daniel strávil část školní docházky v internátu a vracel se domů jen jednou za trimestr. O svých školních časech vypráví: „Byl jsem špatný žák, a byl jsem přesvědčen, že nemůžu odmaturovat.“ Přesto se právě díky internátu zamiloval do čtení. Jak vzpomíná v knize Jako román: „V internátu nedovolovali žákům číst, takže se čtení stalo podvratnou činností. K objevování literatury se přidávalo vzrušení z neposlušnosti.“
Studia humanitních věd ho nasměrovala k učení, v letech 1965–1995 učil na druhém stupni a potom na gymnáziích v Soisson a v Paříži. První knihu napsal v roce 1973, poté co absolvoval základní vojenskou službu: je to pamflet, kterým napadá mýtus o rovnosti, mužnosti a zralosti, které má povinná vojna v mužích vypěstovat. Aby nezpůsobil újmu svému otci, změnil si jméno na Daniel Pennac.
Od roku 1979 Pennac dva roky pobývá v Brazílii. Toto období se o dvacet tři let později stane inspirací k jeho Diktátor a hamaka. V roce 1985 vydává v ediční řadě Černá série (Série noire) první část ságy o smolaři Benjaminu Malaussenovi – Lidožrouti z obchoďáku (Au bonheur des ogres, česky 2004, Mladá fronta), která ho rázem proslaví. Po „černé řadě“ přichází s tetralogií pro dětské čtenáře Kamo, v níž hlavní roli hraje kamarádství a samozřejmě škola (Kamo – Nápad století, Kamo a já, Kamo – Agentura Babylon, Kamo na útěku, 1992–1997; česky nakladatelství Meander 2012–2014). Kromě próz pro dospělé i děti (v češtině vyšla i próza Pes paličák, Baobab 2011) je Pennac autorem několika teoretických knih. V eseji Jako román (Comme un roman, česky Mladá fronta2004) se zamýšlí nad tím, jak dětem předat radost ze čtení. Pennac se podílel na tvorbě několika komiksových alb a filmových i televizních scénářů. Za svá díla získal celou řadu ocenění (1988 Mystère de la critique, 2000 Prix Ulysse, 2007 Prix Renaudot, 2008 Grand prix Metropolis bleu za celoživotní dílo).
Sydney (My dva z B.) – čtení a povídání s Terezou Horváthovou
Tonda žije s rodiči a mladším bratrem, křehkým Jendou, ve vybydlené bytovce za městečkem B. Do školy musí chodit pěšky, protože většinou nemají na autobus, elektřinu už jim vypnuli dávno a občas nemají doma co jíst.
Čtení a povídání o tom, co znamená ztratit domov, ať je jakýkoli, o bratrství, rodičích, kteří to nezvládají, o svobodě, kterou ti dává příroda a malé město, o přežívání v bezvýchodných situacích, útěku i o magických chvílích, ve kterých se zdá, že svět drží pohromadě.