ilustrace

Radůza, Dagmar Urbánková / Čáp nejni kondor

Svébytná písničkářka, muzikantka a textařka Radůza napsala třináct povídek o svém dětství. Přesvědčivě v nich načrtává realitu sklonku 70. let. Očima hubené svéhlavé holčičky, kteráve svých čtyřech letech na život jasný názor, a jejím prostřednictvím Radůza vypráví historky rodinné i vesnické a načrtává citlivý literární obraz svých prarodičů i rodinných peripetií.
V povídkách s lapidárními názvy (Veranda, Kondor, Zavinovačka atd.) vykresluje babičku a dědu a především jejich venkovský způsob života – od všudypřítomného koloběhu: pouť, narozeniny, práce na dvoře, zabíjení králíků, nemoci psů, malé vesnické katastrofy (požáry, úmrtí) po nepodstatné detaily, jako smetání drobků z igelitového stolu, které však dodávají textu naprosto hmatatelný rozměr a přenášejí nás do atmosféry vesnice, která dnes už v podstatě zanikla. 
Podařilo se jí ale ještě mnohem víc: na tomto živém základě stvořila ze svých vzpomínek neméně živé postavy: dědu, přesvědčeného komunistu, který se zřejmě vymyká z průměru svéhlavostí, laskavou, životem trochu utýranou babičku, a především tu hubenou holku, kterou rodiče tak trochu odkládají, než si vyřeší své osobní problémy, která nechce nic jíst a působí babičce trápení příliš citlivou, příliš divokou povahou...  
Knihu ilustrovala Dagmar Urbánková. 

Recenze: 

Markéta Pilátová – Čáp nejni kondor
Lidové noviny, s. 32, 13. 08. 2011
Písničkářka Radůza svou první dětskou knížku napsala před třemi lety. Jmenovala se O Mourince a Lojzíkovi. Teď se k dětem vrací znova s knihou Čáp nejni kondor. Příběh vypráví v první osobě malá čtyřletá holčička, která prožívá dětství v Třebechovicích u babičky a dědy za časů komunismu. Všechno začíná velmi naturalisticky. Holčička stojí s babičkou na dvorečku. „Babička drží králíka za zadní nohy. V druhý ruce má cihlu. Rána a králík se nehejbe. Visí babičce v ruce dočista mrtvej.“ Vzpomínky holčičky se ve velké většině nesou v tomto duchu. Babička hudrá na dědu, ať na holčičku nedejchá, že mu smrdí z huby, mouchy serou, děda mluví sprostě a fandí komunistům, babička se láskyplně stará, ale holčička občas chytí blechy či si užene kýlu. Těžko říct, jestli se jedná o pohádkovou knížku, nebo o vzpomínky na komunismus dětskýma očima. Z Radůzina vyprávění je i přes poetické a vtipné pasáže čtenáři trochu těžko u srdce. Každopádně knihu uvítá každý rodič, který by chtěl dětem vyprávět, jaké to bylo, když se jezdívalo na venkov za dědou a babičkou na prázdniny.

 
Klára Kubíčková – Ve své jednoduše krásné knížce líčí Radůza starosti malé holky
Mladá fronta Dnes, s. 9, 25. 08. 2011
Radůza má skladbu nazvanou Cestou do Jenkovic, ve které zpívá o čápech z komína od cihelny a o dědovi, který jezdí na kole a natahuje hodinky na zápěstí. Atmosféra té písničky je radostně plačtivá, to je ten pocit, kdy vás šimrá v břiše, protože se trochu bojíte a trochu těšíte, co přijde. 
Celé Jenkovice, babičku, dědu, cihelnu i ty čápy přenesla Radůza do své nové knížky třinácti povídek Čáp nejni kondor, která vyšla v nakladatelství Baobab. A je to krásné melodické čtení, v němž panuje stejná nálada jako v té písničce. Text plyne jako mraky na letní jenkovické obloze, lidé v knize mluví, jak jim zobák narost, derou peří, stavějí zídku, jezdí ke zbořené cihelně na smeťák, vraždí mouchy zavařovačkou, krmí husy a slepice, zabíjejí králíky. A mezi tím se motá vypravěčka, pětileté děcko s vlastním rozumem, které říká čtenářům přesně to, co cítí. 
Bezelstně, jako by v tom obyčejném popisu ani nebyl schovaný zázrak dětského světa. Čáp nejni kondor je prostá a jednoduchá, tenká a přímočará kniha. Je v ní kouzlo dětství a svobody a lásky k babičce a dědovi, taky starosti malé holky o maminku, obavy, zda ji neodnese kondor, strach z krocana a nechuť k červené řepě. Radůza si na nic nehraje, nefilozofuje, neexperimentuje. 
Jen píše to, co žila. A krásně. Není to knížka pro děti jako její předchozí pohádky O Mourince a Lojzíkovi. Je pro dospělé, kteří si chtějí připomenout ten pocit, který měli jako děti, když u dědy a babičky začínaly prázdniny, bylo potřeba jít do konzumu pro čtvrtku másla a na schodech před domem oškrábat brambory. A když pak babička přišla, voněla jí zástěra, i když trochu nadávala na dědu, že je blázen starej.
 
72 stran | 2011 | 179 Kč | Mi.Mo | pdf | koupit